Představujeme členy Teplárenského sdružení České republiky
TEPLO BRUNTÁL, a.s.

zpět

Ať už přijíždíte v říjnu do Bruntálu od Rýmařova, Jeseníku, Krnova, Opavy či Šternberku, nemůžete si nevšimnout všech barev podzimu, které září v okolí tohoto města. Jenže touhle krásou je nejlepší kochat se pěkně v teple. V tabulce venkovních výpočtových teplot patří Bruntál k trojici nejvýše položených sídel s nadmořskou výškou nad 550 metrů, ale najdete ho v dolíku obloženého vrchy Hrubého a Nízkého Jeseníku. Přesto tu počasí zimu nijak nešidí, ba naopak. Vinou  drsnějších klimatických podmínek tu trvá topné období průměrně přes 270 dnů, tedy pravidelně devět měsíců v roce. Bruntál leží v pásmu venkovní výpočtové teploty – 18 °C a ještě v oblasti s častými větry a ne ledajakými. Proudí většinou od západu, takže je ještě květnová sněhová pokrývka na Pradědu trochu ochladí. Tady se skutečně teplo musí vnímat jako jedna ze základních lidských potřeb. Alespoň v akciové společnosti TEPLO BRUNTÁL a.s., kterou jsme navštívili, abychom ji jako dalšího člena Teplárenského sdružení České republiky představili na stránkách našeho časopisu. K tomu jsme se u jednoho stolu, pěkně v teple v sídle společnosti sešli s Ing. Dášou Hladíkovou, vedoucí ekonomického a obchodního úseku, a Ing. Miroslavem Lukasem, vedoucí výrobního a technického úseku, kteří společně s ředitelem Ing. Janem Zahálkou, MBA, odpovídali na naše otázky. Pana ředitele jsme se hned v úvodu tradičně zeptali na historii a vznik společnosti.

„Záměr založit obchodní společnost pod názvem TEPLO BRUNTÁL a.s., byl schválen městským zastupitelstvem v lednu 1996. TEPLO se stalo nástupnickou organizací privatizovaného Bytového podniku s.p. Bruntál. Jako 100% dceřinná společnost města Bruntál vznikla zápisem do obchodního rejstříku akciová společnost Teplo Bruntál v květnu 1996. V současné době společnost vlastní nebo provozuje celkem 14 tepelných zdrojů a to především na území města Bruntál a dále jeden v Horním Benešově, kde si správce objektu nechce sám zajišťovat teplo a teplou vodu. V lokalitě Bruntál má majoritní pozici jako dodavatel tepla a teplé užitkové vody pro obyvatele. Podíl společnosti na trhu s teplem ve městě je odhadem kolem 70 %. Vzhledem k tomu, že v Bruntále je minimální zastoupení průmyslu, většinu našich odběratelů tvoří právě domácnosti, ať už jako bytová družstva, stavební bytová družstva, družstva vlastníků, společenství vlastníků či městské byty, dále je teplem zásobována občanská vybavenost, tedy úřady, školství, obchodní centra, domovy důchodců a staronově i nemocnice.“

Za deset let společnosti došlo jistě k významným změnám...

„Jen co byla založena společnost, museli jsme rozhodnout o jejím dalším osudu a směřování. Ve studiích se objevily návrhy od malých soustav blokových kotelen až po totální centralizaci. Nakonec se vybral rozumný ekonomicky a technicky podložený kompromis, v němž se propojí sítě některých zdrojů a v jejich rozsahu by se měla síť zahušťovat s využitím synergických efektů. Druhým krokem byl výběr paliva.

Tady se nabízela pouhá plynofikace všech našich zdrojů nebo ekologizace uhelných a modernizace plynových zdrojů. Vzhledem k předpokládanému vývoji cen paliv jsme chtěli zachovat diverzifikaci palivové základny a neopouštět domácí uhlí, u něhož je přeci jen cena předvídatelnější než u zemního plynu. Nechtěli jsme si ani zavírat dvířka pro využití obnovitelných zdrojů energie, tedy biomasy. Výtopna Dolní, která je našim centrálním zdrojem tepla, disponovala 4 uhelnými roštovými kotli RK8. V roce 1997 byla zahájena jejich ekologizace doplněním fluidních topenišť a látkovými filtry. Tahle asi nejvíce napadaná investice se nakonec ukázala jako životaschopná a při dnešních cenách zemního plynu dokazuje, že jsme postupovali správně.

V roce 2002 jsme provedli rekonstrukci tlakového celku kotlů K1 a K2. Po provozním ověření jejich provozuschopnosti následovala rekonstrukce tlakových celků kotlů K3 a K4 s výměnou ekonomizéru u obou kotlů.

Co se stalo s centrální výtopnou Chelčického?

„V roce 2001 jsme dokončili spojení soustavy CZT Centrální výtopny Dolní se soustavou centrální výtopny Chelčického. Výše uvedené dva plynové kotle byly převezeny do CZT Dolní a výtopna Chelčického byla zrušena. Čtyřtrubkové rozvody byly následně nahrazeny teplovodní dvoutrubkou a nově bylo instalováno celkem 86 objektových předávacích stanic. Původně z těchto dvou parních kotelen putovala pára do čtyř centrálních výměníkových stanic z výtopny Dolní a do čtyř centrálních výměníkových stanic z výtopny Chelčického. Od února 2002 tak je v plném rozsahu provozována nová investice – Centrální (zdroj tepla) výtopna Dolní. V rámci( této) investice byly zdejší 4 uhelné kotle posíleny o dva plynové kotle z centrální výtopny Chelčického, kterou jsme zrušili. Plynové kotle jsou provozované jako špičkové zdroje tepla. Dále jsou plynové kotle využívány v době letní odstávky uhelných kotlů jako náhradní zdroj pro dodávku TUV, čímž odpadá v této lokalitě nutnost letních odstávek v dodávkách TUV.“

Takový zásah byl nutný. Tepelné ztráty parních rozvodů se pohybovaly kolem 30 % od výstupu z kotle. Po modernizaci zdroje i sítí a odběratelských míst se dnes pohybují ztráty kolem 10 %. Účinnost kotlů 75 % se zvýšila na dnešních 83 %. Svůj podíl na tom má i krytá skládka paliva, kterou projde ročně až 16 000 tun uhlí z Bíliny a Mostu. Odhadujeme, že díky šetrnějšímu zacházení s palivem se zvýšila využitelnost energie v palivu zhruba o 3 %. Skládka sice přišla na 14 miliónů korun, ale vyřešila se tím i prašnost a hlučnost v zastavěné lokalitě v centru města. Bohužel nemáme železniční vlečku do centrálního zdroje tepla Dolní, takže je uhlí dopravováno z nádraží velkoobjemovými vozy pro něž jsme tu museli přizpůsobit prostor. Jedna perlička, než náklaďáky z nádraží dojedou ke skládce, po cestě přes město se musí vypořádat s více než 15 přechody pro chodce.

V průběhu roku 2002 byly jako nepotřebný majetek nabídnuty k odprodeji výměníkové stanice na sídlišti Dolní a Chelčického. V roce 2003 byly všechny odprodány. V průběhu roku 2004 došlo k demontáži další nepotřebné technologie a demontáž starých, nepotřebných parních rozvodů. Převzetím téměř všech odběratelů páry z tepelného zdroje centrální výtopna Chelčického společnost v roce 2002 zvýšila svůj podíl na celkovém vytápění obyvatel města. Podíl centrálního zdroje tepla Dolní se zvýšil na 63 % všech dodávek společnosti TEPLO.  Všechny tyto kroky jsou v souladu se zpracovaným Energetickým dokumentem města Bruntál.

V letošním roce jsme zmodernizovali centrální výtopnu Smetanova. Přeměna se týkala přechodu z parních rozvodů na teplovodní, modernizace kotelny a napojení městské nemocnice. Celkovou investici za 19 milionů korun jsme hradili plně z vlastních prostředků bez úvěru.

Už jste zmínili, že jste chtěli zachovat diverzifikaci paliv. Jak to s ní dnes vypadá?

Zatím pracujeme s mixem zemního plynu a hnědého uhlí hruboprachu z mostecké pánve. Množství uhlí a hlavně jeho ceny máme zaručené dlouhodobou smlouvou do roku 2013. O správnosti rozhodnutí zůstat u uhlí jasně hovoří vývoj ceny  paliv v posledních letech.  který zatím stagnuje nebo dokonce mírně klesá.

 U zemního plynu už taková pohoda s cenou není. Cenový vývoj včetně přeřazená naší společnosti mezi tzv. oprávněné zákazníky zapříčinil razantní růst cen plynu. V současné době nákladová položka „zemní plyn“ jednou z nejvyšších.

V současné době, právě v souladu s nově schváleným Energetickým dokumentem města bychom chtěli doplnit náš palivový mix i spalováním biomasy. Mimo pečlivé hodnocení efektivnosti spalování biomasy se trochu ale obáváme problémů s chlórem o nichž se zatím mnoho nemluví. Sbíráme zkušenosti a provádíme si ekonomické propočty. Zatím bychom totiž z biomasy nevyráběli elektřinu, která je zvýhodněná, ale jen teplo, a tak musíme zvažovat všechna pro a proti.

Při prohlídce vašich zdrojů jsme si všimli motorových kogeneračních jednotek. Jak jste s nimi spokojeni?

Po technické stránce nemáme s plynovými motory problémy. Zejména letos v centrální výtopně Smetanova nám jejich provoz pomohl překlenout dobu přestavby a modernizace zdroje, kdy teplou vodou stačily zásobovat všechny odběratele výtopny.( Včetně domova důchodců, jehož obyvatelé jsou velmi citliví k výlukám dodávky tepla včetně teplé vody.) Po ekonomické stránce to už s kogeneračními motory tak růžově nevypadá. Podepsalo se na to především zvýšení ceny zemního plynu. Efektivnost jednotek tak klesá. Nejedeme totiž na špičkový tarif. Výkupní cena je podle nás nízká. Nákupní cena ze sítě pro provoz našich zařízení zase vysoká.

Ale ještě bych se vrátil k teplé vodě. Udělali jsme zajímavé zjištění. Pokud by někdo dlouhodobě neplatil, stačí místo samotného odpojení tepla přerušit dodávku teplé vody. Je to daleko účinnější. Sami jsme tomu ani nechtěli věřit, ale vypadá to, že omezení dodávky teplé vody je pro odběratele daleko citelnější než samotné vytápění.“

Zajímavá je i vaše zaměstnanecká politika.

V roce 1999 jsme měli 83 zaměstnanců. Dnes jich je 63. Vzhledem k bezpečnostním limitům bychom neměli jít pod počet 60 zaměstnanců. Většina odchodů byla řešena přirozenými odchody do důchodu, ale samozřejmě, že s některými pracovníky jsme se museli rozloučit i propuštěním. Společnost se snaží využívat v rámci sociálního programu a programu péče o zaměstnance možnosti úspory nákladů na odvody pojistného a daňové účinnosti vybraných limitovaných nákladů a poskytuje zaměstnancům v souladu s kolektivní smlouvou příspěvek na životní kapitálové – důchodové  pojištění a od minulého roku i penzijní připojištění, neboť jiné zaměstnanecké výhody či benefity poskytovat nemůžeme. Je to dáno hospodářskou situací společnosti, do které se však sama nedostala. Do finančních potíží se totiž společnost dostala již při samém založení (privatizací Bytového státního podniku – právního předchůdce). Svůj díl do toho vnášejí i pravidla regulace cen tepelné energie určené Energetickým regulačním úřadem, které limitují i meziroční růst mzdových prostředků pod hranici inflace. Abychom nesnižovali hodnotu mezd a zároveň dodrželi všechna pravidla snažíme se zaměstnancům přispívat alespoň formou důchodového pojištění a penzijního připojištění.

To už jsme se skoro dostali k hospodaření vaší společnosti...

„Na hospodářskou situaci ve firmě má pozitivní vliv především ta skutečnost, že společnost může v případě potřeby využít kontokorentního úvěrování. Využíváme i možnosti sjednat s našimi rozhodujícími dodavateli delší dobu splatnosti. To se nám daří zejména u dodavatelů uhlí, popřípadě využíváme splátkové kalendáře. S velkými odběrateli pak upravujeme platby záloh tak, aby vhodně podle aktuální potřeby naše společnost dokázala řešit svoji finanční situaci a dokázala tak vykrýt rozdíl v našich potřebách a zdrojích zejména na počátku kalendářního roku. Téměř 90 % našich odběratelů totiž tvoří domácnosti, které hradí dodávku tepelné energie v průběhu roku pouze zálohově ve výši jedné dvanáctiny předpokládaných ročních nákladů. Nikoliv tedy podle skutečného podílu spotřeby v jednotlivých měsících. To se nám  bohužel nepodaří  změnit.“

Za cenu tepa se ale nemusíte stydět. Pohybuje se na hranici republikového průměru...

„To by bylo potřeba, aby slyšeli někteří naši odběratelé i zástupci města. V posledních letech  nejdříve klesla naše cena pro byty z 336 Kč/GJ v roce 2002 na 331 Kč/GJ v roce 2003. Pak mírně stoupla na 333 Kč/GJ v roce 2004 a na 352 Kč/GJ v roce 2005. Tady se přesně promítl nárůst cen zemního plynu v roce 2005. Podobné to bylo i s cenami pro ostatní odběratele. Z 352 Kč/GJ v roce 2003 přes pokles na 344 Kč/GJ v roce 2004 až na 353 Kč/GJ v roce 2005. Průměr naší ceny tepla tak v letech 2002 až 2005 nejdříve klesl z 341,74 Kč/GJ (2002) na  334,33 Kč/GJ (2003). Pak zůstal v roce 2004 téměř nezměněn (334,75 Kč/GJ), ale ceny plynu v roce 2005 ho opět zvýšily na 352,20 Kč/GJ.

Kalkulace na letošní rok byla opět zejména vlivem nárůstu ceny zemního plynu a dokončených investic kolem 416 Kč/GJ včetně DPH. Pokud však odhady o odběru tepla nově připojené nemocnice budou pravdivé, pak jen z tohoto titulu by mohlo dojít ke snížení jednotkové ceny tepla.  V důsledku připojení Nemocnice by totiž mohl růst náš dnešní prodej téměř o 10%..

Jak si stojíte v rámci systému obchodování s emisními povolenkami?

„V souladu s Národním alokačním plánem pro roky 2005 až 2007 nám pro centrální zdroj tepla Dolní s výkonem 29 MW se šesti kotli, čtyřmi uhelnými a dvěma plynovými, bylo přiděleno 24 220 povolenek. Vybrali jme tedy brokerskou společnost s níž jsme uzavřeli smlouvu o obstarávání prodeje a nákupu emisních povolenek. V prosinci 2005 jsme uzavřeli spotový kontrakt a na burze bylo prodáno prvních 2000 našich přebývajících povolenek se ziskem bezmála 1,242 miliónu korun. Ke konci roku pak skutečně vypuštěné emise činily necelých 22 387 kilotun CO2. Spotřeba povolenek tedy byla jen o 167 kusů vyšší než byla očekávaná skutečnost. Podepsaly se na tom zejména větší mrazy na konci roku. Od poloviny letošního února nám byla na účet připsána druhá třetina z objemu povolenek na období 2005 až 2007. Počítáme, že i letošní rok dopadneme podobně. A stejně tak v roce 2007. Takto získané prostředky investujeme do opatření, které nám dále umožňují snižovat emise. Ať již přímo, nebo nepřímo, například zvýšením účinnosti přeměny paliva na tepelnou energii, či snížením ztrát v rozvodech při distribuci tepla.

Tady máme i trochu štěstí, že kotelna Smetanova, která bude nově zásobovat teplem bruntálskou nemocnici, svým tepelným výkonem nespadá do systému obchodování s emisními povolenkami. Víme totiž o problémech spojených s nově připojenými objekty, kdy společnosti nedostanou navýšeny povolenky k navýšeným odběrům. Je to trochu divné, napojením nového odběratele zrušíte jeho emise, nebo nedovolíte výstavbu nového zdroje s emisemi, ale tato činnost v souladu s původní filozofií snižování emisí není vůbec zohledněna. Tedy alespoň v prvním  období.“

Už jsme tu několikrát zmínili vašeho jediného majitele město Bruntál. Jaká je s ním spolupráce?

„Něco se podařilo více, něco méně. My jsme se s tím vždycky dokázali vypořádat, i když to mohlo být ve výsledku lepší a s menšími starostmi. Jedno ale městu nemůžeme upřít. A to je jeho podpora proti odpojování stávajících a při připojování nových odběratelů. Pokud jsou v okolí nové výstavby či nového záměru naše sítě, další nízkoemitující zdroj se tu budovat zatím nepovolí. Poloha města v uzavřeném údolí takovým rozhodnutím pomáhá. A taky jsme rádi, že město nepřemýšlí o prodeji společnosti. Investovalo se tu do teplárenství tolik, že by bylo škoda nemít kontrolu nad cenou tepla pro obyvatele, když za jejich peníze se  tu stav městské teplárenské společnosti, alespoň podle mého názoru podařilo výrazně zlepšit.  Jak jste již řekl v úvodu, tady je teplo skutečně základní životní potřeba. Od začátku září do konce května přinášíme lidem tepelnou pohodu Dole v nížinách už všechno kvete a my se ještě díváme na zasněžený Praděd.“

Dopoledne strávené v Bruntále nám přineslo i spoustu dalších zajímavých informací, které se už do našeho článku nevešly. Ostatně, tak to bylo a je při každé naší návštěvě u členů Teplárenského sdružení České republiky. Celkem již bylo na stránkách časopisu 3T - Teplo Technika Teplárenství v uplynulých jedenácti letech v našem seriálu představeno 66 jeho členů. Z toho bylo 59 výrobců a distributorů tepla. Od těch menších až po teplárenské giganty. A vždy jsme našli něco zajímavého. S našimi návštěvami u členů však nekončíme. Dál budeme vyhledávat jejich zajímavé projekty a informovat vás o nich na stránkách časopisu.

Za rozhovor poděkovali Pavel Kaufmann a Michal Říha

zveřejněno v časopise 3 T - 6/2006

zpět | nahoru