441 – 374 = 120
I takto lze poměrně snadno dezinformovat, spíše by však sedělo slovo oblbovat lidi.
Že je nadpis resp. matematická formulka uvedená v nadpise článku nesmysl? Podle pana
Jiřího Klíra nikoliv. Jinak by nemohl napsat svůj příspěvek do občasníku "Regionální
kurýr" pod názvem "Je opravdu dřevní štěpka nevýhodná?". I když tento
autor v úvodu svého příspěvku píše, že není nikterak znalý v oblasti teplárenství resp.
použití biomasy, trousí nám pak ve svém článku (naštěstí zcela bezplatně) svá moudra.
Podle něj se tedy ceny tepla mezi Krnovem (dodavatel Dalkia) a Bruntálem (TEPLO
BRUNTÁL) rozcházejí o rovných 120,- Kč za odebranou tepelnou jednotku. Jednotkou
patrně autor článku myslí gigajoule (GJ), tedy standardní jednotku tepla, kterou zná
každý školák končící základní školu.
Podívejme se tedy na skutečnost roku 2008. Všichni rozhodující výrobci a dodavatelé
tepla jsou sdruženi v profesní organizaci - Teplárenské sdružení. Toto sdružení pravidelně
vydává přehled cen tepla svých členů a dále uvedené údaje tedy vycházejí z tohoto přehledu.
V současné době zde společnost Dalkia (pro lokalitu Krnov) uvádí cenu 374,- Kč/GJ a
TEPLO BRUNTÁL cenu 441,50 Kč/GJ. To je tedy těch výše uvedených 120 Kč rozdílu, ve
skutečnosti 67,50 Kč/GJ...
Dále autor článku uvádí, že byl při zjištění těchto, jistě pro něj nehorázných rozdílů,
nucen si okamžitě sednout k internetu a udělat si osobní průzkum trhu s teplem. Jistě
zajímavá informace, ale pouze pro nezainteresovaného čtenáře. Ceny tepla zkrátka v současné
době na internetu volně dostupné nejsou (pro členy Teplárenského sdružení jsou přístupné
pouze se znalostí hesla).
Autorem v článku uváděná teorie o souvislosti ceny s nadmořskou výškou lokality je jistě
zajímavá, ale zcela nesmyslná, tudíž i hloupá. Asi tak, jako bychom výši ceny tepla odvíjeli
od počtu rostoucích kokosových palem v Krnově a v Bruntále. Cenu tepla u jednotlivých výrobců
a dodavatelů tepla (někdy to mohou totiž být i zcela rozdílné právnické osoby) ovlivňují zcela
jiné faktory. Mezi ty rozhodující patří např.:
- druh paliva, které kotelna spaluje a jeho cena
- úroveň a stav technologie na které dochází k výrobě a dodávkám tepla
- cenová politika státu a společnosti vyrábějící nebo dodávající teplo
- zda teplo nevzniká jako "odpad" při výrobě třeba elektrické energie atd.
Cenou tepla se naše společnost TEPLO BRUNTÁL i v roce 2008 v rámci celé České republiky řadí
do té lepší poloviny, tedy ceny našeho tepla zdaleka nedosahují cen průměrných. Vždyť i v článku
p. Klíra zmíněná společnost Dalkia pro svoji lokalitu Praha uvádí cenu 482,10 Kč/GJ (to asi jako
důsledek menší nadmořské výšky) a v přehledu uváděném Teplárenským sdružením najdete i ceny ve
výši 800,- Kč/GJ.
Ale k Vašemu článku pane Klíre, není tedy pravdou, že teplárny o stejném výkonu, jako naše
tj. TEPLO BRUNTÁL jsou ze 25% levnější při spalování uhelného prachu a není pravdou, že 90%
tepláren již běžně spaluje biomasu nebo dřevní štěpku. Zkrátka lžete a otázkou zůstává jenom
proč a s jakým cílem. Spalování biomasy je dnes v našem státě jistě v podstatě módní záležitost,
která ale doposud nemá dostatečnou podporu ani ve státní energetické politice. Proto taky zůstává
1 GJ tepla vyrobeného ze štěpků dražší než 1 GJ tepla vyrobeného z uhlí, konkrétně hnědého
hruboprachu. Toto je mimochodem jediné místo v mém, Vámi kritizovaném článku, kde se zmiňuji
o biomase resp. ceně štěpků. Toto je vše, co Vy nazýváte následně ironicky a vznešeně "odborným
pojednáním o možnostech využití biomasy".
Nemohu ani souhlasit s Vaším tvrzením, že na štěpce získávají tepelné zdroje nějaké dotace od EU.
Dotace se získávají totiž na úsporách, které společnost docílí snížením spotřeby pevných paliv
(uhlí) a to je rozdíl. Spalováním biomasy nedojde ani (jak Vy tvrdíte) ke zlepšení spalitelnosti
podávané směsi do kotlů (spíše naopak), ani se nezmenší množství vzniklých odpadů (spíše naopak).
Každý výrobce tepla přitom bude nucen tuto biomasu někde získávat (při již dnes omezených zdrojích)
a tuto biomasu bude nucen navážet desítkami nákladních automobilů do kotelen. To bude taky příspěvek
na stav životního prostředí.
Proto si závěrem dovolím Vám, pane Klíre, přátelsky poradit jednu věc. Vyjadřujte se, prosím,
jen k problematice, které rozumíte a uvádějte přitom fakta, která jsou pravdivá a ne lživá. Lživá
tak, jako je lživý i celý Váš článek uveřejněný v Regionálním kurýru ze dne 5. března 2008.
Bruntál 6.3.2008
Ing. Zahálka Jan, MBA
ředitel společnosti TEPLO BRUNTÁL a.s.
|